|
|
Chinese and US health diplomacy as a soft power tool during Ebola and COVID-19 epidemics
Kratschmer, Adam ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá zdravotnickou diplomacií jako nástrojem "měkké moci" (soft power) a zaměřuje se na komparativní analýzu strategií Číny a Spojených států amerických ve zdravotnické oblasti. Zabývá se strategií zdravotnické politiky jako uplatňování vlivu ve třech vybraných afrických zemích: Sierrou Leone, Libérií a Guinejí. Právě tyto země byly nejvíce postiženy epidemií Eboly a v diplomové práci je možné sledovat, jak se strategie USA a Číny při epidemii COVID-19 proměnily. Studie využívá metodologii případové studie a hodnotí povahu, rozsah a průběh iniciativ zdravotnické diplomacie obou zemí. Analýza je strukturována podle pěti klíčových aspektů zdravotní diplomacie: pomoc a asistence, spolupráce a kooperace, komunikace a sdělení, dlouhodobé investice a partnerství a dopad a přijetí. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že během obou epidemií USA poskytly technickou expertízu a finanční pomoc, zatímco Čína se zaměřila na přímou pomoc a investice do infrastruktury. I přestože se Čína pokoušela vytvářet dojem spolehlivé světového partnera, z analýzy je patrné, že preferovala zejména bilaterální vztahy a posilovala zejména svůj vlastní vliv. Během Eboly existovala významná spolupráce mezi USA a Čínou, dynamika jejich vztahů se ale proměnila během epidemie COVID-19 s obviněními z...
|
|
|
Critique of the United States in the Work of West German Intellectuals in the Post-War Period
Kropáčková, Kristina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá poválečnou kritiku Spojených států v dílech čtyř západoněmeckých intelektuálů: Hanse Wernera Richtera, Karla Bartha, Ernsta von Salomona a Lea L. Matthiase. Jejich reflexi nahlíží v kontextu konceptu "třetí cesty", hledání alternativního řešení pro politické i ekonomického směřování Německa po druhé světové válce, jehož součástí byla i reflexe Spojených států. Práce poukazuje na skutečnost, že i přes kladný přístup politického vedení vůči Spojeným státům především v politice Westbindung německého kancléře Konrada Adenauera, v intelektuálních kruzích lze pozorovat kritický přístup vůči USA, a to jak u levicových, tak pravicových jednotlivců. Cílem práce je identifikovat rozsah této kritické debaty. Za využití metod intelektuální historie jsou tak postupně identifikována stěžejní témata, kterým se vybraní intelektuálové ve své kritice věnovali. Práce je členěna do pěti kapitol. První čtyři rozebírají vztah jednotlivých intelektuálů k USA v období 1945-1955. Pátá kapitola obsahuje shrnutí hlavních poznatků a srovnání rozdílů a podobností v přístupech zkoumaných intelektuálů.
|
|
|
Rhetoric of US Foreign Environmental Policy: Case Study of the Paris Agreement
Štěpařová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Pařížská dohoda představuje přelomovou mezinárodní dohodu o ochraně životním prostředí, které byla věnována rozsáhlá politická, novinářská a akademická pozornost, a Spojené státy americké hrály v procesu vyjednávání klíčovou roli. Tato práce předkládá ucelený přehled faktorů, které mohou ovlivnit přístup USA k mezinárodní environmentální politice, a zaměřuje se na podrobnou analýzu rétoriky amerických federálních politických elit k tématu Pařížské dohody, přičemž srovnává dvě časová období - druhé funkční období presidenta Baracka Obamy, a období administrativy Donalda Trumpa. Analýza prokazuje silné propojení politické ideologie se stranickou příslušností a významný vliv vysoce polarizovaného systému dvou politických stran na environmentální rétoriku USA. S použitím Putnamovy teorie two-level game však případová studie také ukazuje, že i demokratičtí politici přistupovali v určitých případech k otázce Pařížské dohody pragmaticky v tématech jako jsou americká ekonomika, hospodářský růst nebo vedoucí postavení USA v mezinárodní politice. Tato práce představuje rétorické přístupy, v nichž se stranická a ideologická polarizace odráží v tom, jak jsou témata související s Pařížskou dohodou rámována a prezentována, nikoliv jaká témata jsou vybrána a rétoricky pokryta, protože bez ohledu na to, zda jde o...
|
|
|
Indická zahraniční politika ve vztahu k USA za Indiry Gándhíové
Gilánik, Vít ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
V bakalářské práci zkoumám zahraniční politiku mezi Indií a Spojenými státy americkými za vlády premiérky Indiry Gándhíové. Těžiště práce obsahuje čtyři hlavní zkoumané oblasti mezinárodní politiky Indie: vývoj indo-amerických vztahů; Pákistán - vznik státu Bangladéš; Sovětský svaz a Čínskou lidovou republiku. Bakalářská práce v úvodu obsahuje vhled do situace ve zkoumaných oblastech do období zvolení premiérky Gándhíové. Cílem práce je popsat vývoj situace v těchto čtyřech oblastech mezi lety 1966-1977 a nastínit politické a diplomatické kroky, které byly učiněny vládami jak na americké, tak indické straně. V závěru práce také krátce zkoumám vývoj situace v oblastech do současnosti.
|
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Repealing NAFTA: The impact on international trade with focus on Mexico
Kolář, Daniel ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Cazachevici, Alina (oponent)
Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) nabyla účinnosti v roce 1994 po dlouhých a emotivních diskuzích. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA v roce 2016 je její budoucnost nejistá, což motivovalo vznik této práce, která kvanfitikuje důsledky jejího případného zrušení. K tomuto účelu bude použit model všeobecné rovnováhy GTAP a bude modelován nárůst celních sazeb mezi členy NAFTA na odvozenou úroveň MFN. Zrušení NAFTA by mělo výrazný dopad na obchod mezi členskými státy a mírný ale negativní dopad na jejich bohatství. Odhadovaný pokles kanadského HDP je 0.48%, am- erického HDP 0.39% a HDP Mexika 0.06%. Byly by vážně poškozeny hodnotové řetězce mezi USA a Mexikem a byla by zvýšena příjmová nerovnost v Mexiku, protože nekval- ifikovaní pracovníci by byli zasaženi více. Další simulace byly provedeny s cílem vzít v potaz odchylky v odvětvových sazbách MFN a sledovat citlivost výsledků na volbu uzavření modelu. Jediným pozitivem zrušení NAFTA je, že by mohlo zmírnit regionální ekonomické rozdíly v Mexiku tím, že poškodí odvětví, která soustředí svoji výrobu v blízkosti hranic USA s Mexikem. 1
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
|
Comparison of U.S. and China's Policy Towards Africa 1990-2010 With a Special Focus on Angola and Sudan: Resources and Geopolitics
Kindl, Lukáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce se zabývá růstem čínského angažmá v subsaharské Africe po roce 2000 a jeho dopady na politické a ekonomické zájmy Spojených států na kontinentu. Čína začala během prvního desetiletí tohoto milénia věnovat Africe zvýšenou pozornost, zejména ve formě rozvojové pomoci poskytované bez přídatných podmínek (kromě požadavku na uznání režimu v Pekingu) a četné diplomacie na nejvyšší úrovni, s cílem uspokojit stále rostoucí poptávku po nerostných surovinách, získat nové trhy pro své exporty a posílit své postavení na mezinárodní scéně. V USA začaly sílit obavy, že čínské aktivity představují hrozbu pro americké programy zaměřené na demokratizaci a zodpovědné vládnutí a že se Čína stává tvrdě hrajícím ekonomickým konkurentem v Africe. První dvě kapitoly charakterizují čínské, resp. americké zájmy v Africe, popisují strukturu aktérů podílejících se v obou zemích na formulaci a implementaci politik vůči Africe a rozebírají různé typy těchto politik a širších strategií. Třetí kapitola porovnává americké a čínské aktivity ve třech případových studiích zaměřených na Nigérii, Angolu a Súdán. Čtvrtá kapitola pak přináší komparaci hlavních rysů amerických a čínských politik vůči subsaharské Africe v obecné rovině. V rámci této kapitoly diplomová práce ověřuje hypotézu autora, že cílem čínských...
|
|
|
Imigrační politika USA
Richterová, Tereza ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Levrincová, Petra (oponent)
Diplomová práce se snaží postihnout vývoj a podstatu imigrační politiky Spojených států. Zvláštní důraz je kladen na období od roku 1965, kdy se koncepce americké imigrační politiky značně liberalizovala a tím došlo k nezamýšlené masové imigraci ze zemí třetího světa, především z Asie a Latinské Ameriky. Práce rovněž zkoumá specifika mexického přistěhovalectví a nastiňuje možné reformní kroky pro imigrační politiku USA.
|
host ::
RSS.